Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme dobrou noc.
Ukrajina obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za „opovrženíhodný čin“, který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, ačkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali, což je rovněž mezinárodním právem bráno za válečný zločin.
Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.
„Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl s tím, že se podíval mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
