Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Američtí fanoušci vojenské historie si začínají hrát na válku proti Rusku, upozornil list The New York Times (NYT) v reportáži, které si povšimla i další média, včetně ruské redakce BBC. „Ve Spojených státech je rekonstrukce historických bitev dlouhodobým koníčkem. Ale falešné bitvy, které jsou ozvěnou probíhající války, jsou relativně novým jevem," napsal deník. Američtí milovníci vojenské historie obvykle rekonstruují bitvy z doby války za nezávislost, občanské války či druhé světové války.
Účastníci čtyřicetihodinové bitvy na severu Oklahomy se převlékli do ruských uniforem se symboly Z a používali téměř přesné kopie výzbroje a výstroje, jaké používají ruští vojáci, kteří od roku 2022 bojují a umírají na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu řekl, že Ukrajina stále nemá od Rusů návrhy, o kterých se má jednat v pondělí v Istanbulu. Napadená země přitom své podklady pro mírová jednání už tento týden zaslala. „V tuto chvíli neexistují jasné informace o tom, co přesně Rusové plánují do Istanbulu přivézt. My to nemáme, Turecko to nemá a Spojené státy ani jiní partneři to také nemají. A v tuto chvíli to zdaleka nevypadá vážně. Včera jsme o tom diskutovali s prezidentem Erdoğanem. Samozřejmě, každý na světě si přeje, aby diplomacie fungovala a aby došlo ke skutečnému příměří. Všichni chtějí, aby Rusko přestalo hrát si s diplomacií a ukončilo válku. Všichni chtějí skutečný mír – a Rusko s tím musí souhlasit,“ uvedl Zelenskyj.
We are now preparing for new diplomatic steps together with our partners in Europe and, importantly, in the United States. In fact, we are in contact almost daily with everyone who can make diplomacy meaningful.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 31, 2025
As of now, there is no clear information about what exactly the… pic.twitter.com/rw1BNgir68
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
