Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli dnešnímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí.
„Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza,“ uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států.
Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. „Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnila předsedkyně Evropské komise.
Ruské ozbrojené síly zasáhly ukrajinskou vojenskou loď, potvrdil dnes ukrajinským médiím mluvčí vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Ruské ministerstvo obrany o něco dříve informovalo o zasažení ukrajinské výzvědné lodi Simferopol námořním dronem v ústí Dunaje, podle Rusů se plavidlo potopilo.
„Bohužel jeden člen posádky zahynul, několik bylo zraněno,“ uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva, podle kterého pokračuje pátrání po několika nezvěstných námořnících. Mluvčí tvrdil, že se pracuje na odstranění škod způsobených útokem, a ujistil, že „velká část posádky“ je v bezpečí.
Mluvčí ponechal bez vyjádření ruské tvrzení o potopení lodi, ani neupřesnil, kterou loď Rusové zasáhli, upozornil server BBC News.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
