Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska, kde operují od počátku srpna, dobyly obce Vitrjano, Durovka a část obce Žuravli, zatímco ruské síly se při protiútoku v regionu zmocnily obce Snagosť i s okolními osadami a postoupily k Ljubimovce. Uvedli to analytici portálu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Snagosť ještě donedávna ovládali Ukrajinci, připomněl list Ukrajinska pravda.
Ruské síly útočící v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dobyly Halycynivku a postoupily u Piščaného, Hryhorivky, Hostreho, Heorhijivky, jakož pronikly hlouběji do obcí Synkivka, Ňju-Jork a Ukrajinsk, uvedl DeepState.
Ukrajinské jednotky dokázaly prorazit ruskou obranu a na dalším místě proniknout do Kurské oblasti, a to hloubky několika kilometrů, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Ruské ministerstvo obrany o den dříve tvrdilo, že ruská obrana odrazila tři ukrajinské útoky na ruské hranice. The Moscow Times se odvolávají na několik ukrajinských zdrojů, včetně zpráv od jednotky bezpilotních letounů, které průnik podporovaly.
Dosluhující generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prozradil podrobnosti o tom, jak Rusko lhalo při posledních schůzkách před invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Tehdy, jak připomněl, Rusko požadovalo, aby byly všechny jednotky NATO staženy z východního území Aliance. „To pro nás bylo naprosto nepřijatelné, ale já věřím v dialog. Proto jsme si s nimi znovu sedli,“ uvedl.
Stoltenberg poznamenal, že Rusko tvrdilo, že žádné vojenské plány neexistují a že zemi údajně ohrožuje Ukrajina. „Předložili mapy, které měly pravděpodobně prokázat, že Rusko je obklíčeno NATO. Avšak i tyto mapy byly nesprávné. Například Dánsko nebylo vůbec označeno jako území NATO. Bylo to neuvěřitelné,“ řekl Stoltenberg.
Britská rozvědka ukázala snímky zničených mostů v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zničily několik mostů a pontonových přechodů přes řeku Seim v Kurské oblasti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
