Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.
Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.
Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.
Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.
„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.
Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.
Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ruský energetický průmysl se potýká s útoky ukrajinských dronů na ropné rafinerie a exportní ropovody i s dopady západních sankcí.
Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.
„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla agentura. Vývoz ropy a pohonných hmot z Ruska se podle ní v srpnu snížil o 70.000 barelů denně na 7,3 milionu barelů denně, z toho vývoz ropy klesl o 30.000 barelů denně a vývoz odvozených produktů o 40.000 barelů denně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
