Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.
Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.
„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.
Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.
Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.
„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
