Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina dnes oznámila spuštění americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu, který poskytne Spojeným státům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Informovaly o tom servery Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina s odvoláním na vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, která dříve podepsala s americkým ministrem financí Scottem Bessentem příslušnou dohodu.
„Ukrajina a Spojené státy dnes dokončily všechny procedury pro spuštění americko-ukrajinského fondu obnovy,“ napsala na síti X ukrajinská ministryně. Posledním krokem podle ní byla diplomatická nóta z USA, kterou jí ráno předala americká chargé d’affaires v Kyjevě Julie Davisová. „Fond je nyní oficiálně spuštěn,“ dodala Svyrydenková.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. Dnes ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.
Rusko podle své diplomacie zaznamenalo od úterka do dnešních osmi hodin ráno moskevského času (sedmé hodiny SELČ) celkem 788 útoků ukrajinských dronů a raket. „Naše protivzdušná obrana zničila 776 dronů a raket, 12 bezpilotních letounů bohužel dosáhlo svých cílů,“ uvádí v prohlášení ruské ministerstvo. Útoky si podle něj vyžádaly mrtvé a raněné na území Ruska a v ukrajinských regionech, kterých se Moskva během své invaze zmocnila.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
