Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v úterý ráno, dobrou noc.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková, která odstupuje ze své funkce, zveřejnila 21. dubna video na rozloučenou, v němž shrnuje své tříleté působení. Brinková prohlásila, že působení ve funkci velvyslance USA na Ukrajině bylo „ctí mého života." Vzpomíná, že na Ukrajinu přijela v květnu 2022, tedy v době, kdy země bojovala o přežití.
Ačkoli nebyl uveden žádný oficiální důvod jejího odchodu, list The Financial Times s odvoláním na informované zdroje uvedl, že Brinková podala rezignaci kvůli rostoucím politickým neshodám s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V Kupjanském sektoru fronty zajali vojáci 15. operační brigády Národní gardy Ukrajiny (NGU) skupinu ruských pěšáků. Informoval o tom velitel NGU Oleksandr Pivnenko na Telegramu, kde také zveřejnil video z této události.
„Snažili se získat oporu, ale něco nešlo podle plánu. V Kupjanském sektoru bojovníci 2. praporu zvláštního určení 15. brigády NGU Kara-Dag zajali nepřátelskou pěší skupinu, která se pokoušela zakopat v prostoru odpovědnosti jednotky,“ uvedl Pivněnko.
Podle něj byla skupina s předstihem spatřena bezpilotními jednotkami, což pomohlo vytvořit příznivé podmínky pro akci pěchoty. „Útočníci se rozhodli nepokoušet štěstí a učinili správnou volbu – vzdát se a zůstat naživu,“ poznamenal Pivnenko.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
