Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Znovu opakuji, že žurnalistika není zločin ani špionáž,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Odsuzuji 16letý trest pro reportéra Wall Street Journalu Evana Gershkoviche v kremelském zmanipulovaném procesu za zavřenými dveřmi.“
Nábor dobrovolníků do ukrajinské armády se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024, uvedl podle listu Kiyv Independent Roman Horbach, vedoucí personálního oddělení generálního štábu.
Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.
Zpravodajské agentury se odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Krieger byl podle nich obžalován z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi a výbušninami či narušení komunikačních tras.
K trestu smrti zastřelením byl podle DPA odsouzen kvůli údajnému podílu na bombovém útoku. Vše zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině, v níž je Bělorusko nejbližším spojencem Ruska.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
