Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, děkujeme za vaši pozornost, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí a bude pokračovat zase od rána. Dobrou noc.
Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika. Novináři také podle FT odhalili identitu ruského vojáka, který se podle videa účastnil hromadného zabíjení ukrajinských vojáků, kteří se předtím vzdali. Jednotka, která je spojována s několika válečnými zločiny, obdržela vyznamenání od hlavy ruského státu Vladimira Putina.
Investigativní tým FT zmapoval více než 30 případů zabíjení ukrajinských zajatců. Případy zachycené drony a mobilními telefony ukazují, že se odehrávají po celé frontové linii. To podle FT vyvolává otázky ohledně řetězce velení a role Kremlu v těchto válečných zločinech. Podle prokurátorů a lidskoprávních organizací jako Human Rights Watch jde o systematickou praxi, nikoliv o excesy jednotlivých vojáků.
Mezinárodní humanitární právo, a zejména třetí Ženevská úmluva, hovoří o ochraně válečných zajatců a jejich poprava je válečným zločinem. Ukrajinské úřady od začátku invaze zahájily přes 125 000 řízení týkajících se válečných zločinů. Počet případů poprav zajatců se v roce 2024 výrazně zvýšil. Ukrajinští prokurátoři zahájili vyšetřování 43 incidentů zahrnujících 133 podezřelých úmrtí.
Nejméně čtyři lidé dnes zemřeli při ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti, informoval šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie. Mrtví jsou však hlášeni také z jiných regionů Ukrajiny. V Rusy okupované části Chersonské oblasti podle tamních úřadů na různých místech zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.
Ruská armáda podnikla na Kosťantynivku čtyři vzdušné útoky a útočila na ni s nasazením dělostřelectva. Filaškin podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že poškozených je sedm soukromých domů a čtyři větší obytné domy, dále například plynovod a na třech místech elektrické vedení. „V poslední době jsou Rusové mimořádně aktivní v útocích na Kosťantynivku. Pobývat tam i jinde v regionu je nebezpečné,“ upozornil Filaškin a připomněl, že „evakuace zachraňuje životy“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
