Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.
Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.
Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
