Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský pilot stíhacího letounu F-16 údajně v prosinci při rozsáhlém ruském útoku během jediného letu zneškodnil šest ruských střel. Velitelství ukrajinského letectva na facebooku uvedlo, že jde o rekord za dobu používání těchto letadel. Dvě střely pilot sestřelil leteckým kanonem. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Rusko 13. prosince podniklo další z velkých útoků na Ukrajinu. Na její území vyslalo téměř 200 dronů a více než 90 raket a střel různých typů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o jeden z největších útoků na energetickou infrastrukturu jeho země.
Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.
Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA, přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.
Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podpory Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.
„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil dnes Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
