Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Nejméně tři lidé byli zabiti a dalších osm bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na východoukrajinskou Doněckou oblast. Informovala o tom dnes oblastní prokuratura. Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, obětí bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda.
Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Prezident Zelenskyj podnikl v Římě řadu biaterálních setkání, o kterých poté informoval na sociální síti X.
„Během mého setkání s prezidentem Macronem jsme diskutovali o cestě k úplnému a bezpodmínečnému příměří a o nutnosti vyvinout tlak na Rusko, aby ho zavedlo. Nastínil jsem důsledky ruských útoků na Kryvyj Rih, Sumy a Kyjev. Pro ochranu životů Ukrajinců je nezbytně nutné posílit naši protivzdušnou obranu. Spoléháme na podporu našich partnerů. Děkuji Emmanuelovi za jeho vytrvalou podporu Ukrajiny a za veškeré úsilí, které pomáhá našim lidem vydržet a přiblížit mír,“ zveřejnil Zelenskyj.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
