Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.
Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.
Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.
Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu.
Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
