Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Varšava zašle ruským úřadům nótu, v níž bude požadovat vyšetření případu ve městě Jogla na západě Ruska, kde byly zničeny památníky připomínající vojáky polské Zemské armády.
„Jedná se o místo, kde se nacházely bývalé věznice, gulagy, kam byli posíláni lidé z různých částí světa, včetně polských vojáků,“ uvedl mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński. „Nebyly to jen pomníky, stojí na hrobech lidí, kteří tam zemřeli kvůli hladu, vyčerpání, represím a nemocem,“ dodal mluvčí s tím, že Polsko se dotáže Ruska, zda bude zahájeno vyšetřování a zda budou viníci potrestáni.
Ruské velvyslanectví ve Varšavě agentuře Reuters sdělilo, že o této záležitosti nemá žádné informace.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině, pro tuto chvíli se ale až do rána odmlčí. Přejeme dobrou noc.
Bulharsko oznámilo, že může zastavit tranzit ruského plynu do Srbska a Maďarska, pokud ruská plynárenská společnost Gazprom nebude s ohledem na nové americké sankce schopna platit tranzitní poplatky. Informovalo o tom dnes bulharské vydání stanice RFE/RL s odvoláním na bulharského ministra energetiky Vladimira Malinova.
Bulharskem prochází potrubí navazující na plynovod TurkStream, které umožňuje tranzit ruského plynu do Srbska a Maďarska. Většinu kapacity má zde rezervovanou Gazprom, připomněla agentura Bloomberg.
Malinovova slova přicházejí poté, co Spojené státy v listopadu uvalily sankce na ruským státem kontrolovanou Gazprombank, která mohla dosud jako jediná z ruských bank platby za dodávky ruského plynu vypořádávat. Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin tuto podmínku zrušil. Zahraniční kupci nyní budou moci používat jiné banky, není však jasné, které to budou.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
