Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.
Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.
Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.
Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.
„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
