Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské grese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Tady jsou další snímky, které zachycují následky brutálního ruského útoku na Záporoží.
Prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová se v telefonickém rozhovoru dohodli na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří. Podněstří dlouho spoléhalo na dodávky ruského zemního plynu, ale jeho tok do regionu přes Ukrajinu byl zastaven 1. ledna, protože Ukrajina se rozhodla neobnovit dohodu o tranzitu přes své území.
„Jsme připraveni Moldavsku pomoci, zejména dodávkami uhlí,“ uvedl Zelenskyj po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. „Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ dodal ukrajinský prezident. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.
Prohlášení kanceláře moldavské prezidentky uvádí, že oba státníci se shodli na společných řešeních, která mají zabránit zhoršování humanitární krize, a to i „využíváním alternativních zdrojů energie, jako je uhlí“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
