Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc!
Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.
Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
