Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.