Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Drazí čtenáři, vážíme si, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil změny na některých důležitých armádních postech. Týkají se také Mychajla Drapatého, který se v neděli vzdal postu velitele ukrajinských pozemních sil v souvislosti s ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Zelenskyj oznámil, že Drapatyj bude nově velet společným silám ukrajinských ozbrojených sil, aby se „mohl na 100 procent zabývat frontou“. Drapatyj řekl, že zůstává „na přední linii tam, kde má být, tam, kde toho nejvíce dokáže“.
Kdo se stane novým velitelem ukrajinských pozemních vojsk, Zelenskyj dnes neřekl. Do čela sil bezpilotních systémů, tedy dronových vojsk, Zelenskyj jmenoval Roberta Brovdiho, rodáka z Užhorodu s přezdívkou Maďar. Tento někdejší úspěšný podnikatel je zakladatelem dronové jednotky Maďarovi ptáci, jejíž vybavení pořídil ze sbírky, kterou sám vyhlásil. Jde o oblíbenou postavu uživatelů sociálních sítí sledujících vývoj ruské války proti Ukrajině.
Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran.
Ruští představitelé předali ukrajinské delegaci memorandum s podmínkami pro ukončení války. Dokument podle ruských tiskových agentur požaduje uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
