Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. „Vnímáme také to, že jsme naši bezpečnost dlouhodobě podfinancovávali. Takže máme spoustu věcí, které musíme dohnat. Některé schopnosti, jako je například protivzdušná obrana, byly opravdu hodně podfinancovány,“ řekl po jednání novinářům český prezident Petr Pavel. Postupné zvyšování výdajů až na úroveň, o níž mluví česká vláda, podle něho odpovídá cíli, aby Česko bylo platným členem NATO.
Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří, řekl podle agentur po dnešním ukrajinsko-ruském jednání v Istanbulu náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.
Ukrajina a Rusko chystají další výměnu válečných zajatců, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle AFP na summitu ve Vilniusu. Týkat se má především mladých a zraněných, dodal ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov. Informovala o tom agentura Reuters.
Zdroj agentury TASS uvedl, že pokračování druhého kola už dnes nebude. „Delegace odletí do hlavních měst,“ uvedl s tím, že jedním z témat dnešní schůzky byla výměna zajatců. O možné nové výměně zajatců v souvislosti s dnešním jednáním hovořil také ukrajinský prezident ve Vilniusu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
