Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Počet obětí pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy vzrostl na 93, oznámil podle agentur ruský Vyšetřovací výbor, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Výbor podle agentury TASS předpokládá, že počet obětí ještě vzroste.
Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov informoval prezidenta Vladimira Putina o zadržení 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na pátečním teroristickém útoku.
Ruské útoky se zintenzivňují, a tak dochází také k častějším evakuacím ukrajinského obyvatelstva ze zasažených měst a vesnic. Tentokrát prchají i staří lidé, kteří obvykle volí raději zůstat ve svých domovech. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!" řekla jedna z prchajících žen. Celý článek čtěte zde.
Ruské dělostřelectvo útočilo na přibližně 140 obcí v oblastech po celé délce fronty, poznamenal ukrajinský generální štáb. V Charkovské oblasti se ruské síly třikrát pokusily s podporou letectva prorazit ukrajinskou obranu. Útokům obránci čelili také v Doněcké oblasti a u obce Robotyne v Záporožské oblasti, což je jedno z několika míst, které Ukrajina osvobodila při své nepříliš úspěšné loňské letní protiofenzivě.
Jižně od Chersonu se podle ukrajinské strany Rusové dál snaží vyhnat ukrajinské síly z pozic na jižním břehu řeky Dněpr.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
