Ukrajinci prchají z těžce ostřelovaných vesnic. Někteří už ve vítězství nevěří
Ruské útoky se zintenzivňují, a tak dochází také k častějším evakuacím ukrajinského obyvatelstva ze zasažených měst a vesnic. Tentokrát prchají i staří lidé, kteří obvykle volí raději zůstat ve svých domovech. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!" řekla jedna z prchajících žen. Napsalo o tom britské zpravodajství BBC.
Když ruská letadla začala bombardovat pohraniční vesnici na severu Ukrajiny, odmítla Nina Skorkinová odejít. Pak však dorazil policejní tým a stejně 87letou ženu evakuoval, zatímco všude okolo lítaly bomby. V posledních dnech byli další starší a křehcí obyvatelé vynášeni na přikrývkách přes most, který už byl poničen nálety.
Útoky přes hranice prudce eskalovaly. Volodymyr Zelenskyj informoval, že jen tento měsíc bylo na Sumy na severovýchodě Ukrajiny svrženo téměř 200 bomb. Obviňuje Rusko ze snahy „vypálit naše pohraniční vesnice do základů“.
Policie a pohotovostní pracovníci nyní zachránili stovky lidí z pohraniční oblasti Sumy a přesunuli je hlouběji do Ukrajiny a do bezpečí. Mnoho z nich pochází z několika vesnic kolem sídla městského typu Velyka Pysarivka.
Nina Makarenková vypověděla, že dům, který musela opustit, je v troskách. „Rozbili naše domy. Nezůstalo nic,“ řekla. Nina si s sebou přinesla jen pár kousků oblečení a nějakou domácí marmeládu. Před válkou jezdila pravidelně nakupovat do Ruska. Nyní ruské síly útočí na její dům. „Je to děsivé. Ostřelují dnem i nocí,“ popsala.
„Putin je náš nepřítel!“
Evakuace zajišťuje autobus do městečka Ochtyrka, kde místní úřady proměnily mateřskou školu a školu na dočasné útočiště. Uvnitř často sedí starší ženy a vypadají zmateně. Ztratily vše, co znaly a vlastnily.
Prosily o další pomoc pro ukrajinské vojáky. „Dejte jim zbraně, aby zatlačili Rusy zpět, to je vše, co žádáme!“ řekla Valentyna. „Jejich letadla na nás shazují bomby a my je nemáme čím zastavit!“
Dalším tématem hovoru je vztek na Vladimira Putina, který tuto válku rozpoutal. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!“ řekla se zápalem Tetiana a zesměšnila znovuzvolení ruského vůdce. „Jmenoval se sám!“ vykřikla. „Co jsme mu kdy udělali? Ale podívejte se, kolik lidí tu bylo zabito, kolik bylo mučeno. Kolik lidí přišlo o ruce a nohy. A proč?“
Zatímco Tetiana mluvila, její stará matka vedle ní nekontrolovatelně vzlykala. V místnosti plakali téměř všichni.
Mnoho vesničanů opouštělo pohraniční oblast Sumy od loňského léta, protože se stala nebezpečnější. Nyní je téměř nemožné zůstat. Snímky natočené policejními záchrannými týmy ukazují ulice rodinných domů v katastrofálním stavu, jsou z nich ruiny.
Jedním z možných důvodů nárůstu útoků je zvýšené ukrajinské ostřelování Bělgorodu, největšího ruského města za hranicí, ale častější bombardování má ještě další důvod. Skupina ruských bojovníků oznámila ozbrojený vpád z Ukrajiny do vlastní země. Samozvané „osvobozenecké síly“ chtěly ukázat, že Putin ztratil kontrolu nad svými hranicemi. Vesničané uvedli, že vojenské letecké útoky na Velykou Pysarivku začaly v té době. „Výbuchy ani na okamžik neustaly,“ popsala Tetiana s tím, že tehdejší život na vesnici bylo „peklo“.
„Už nevěříme“
Tento týden Zoja Vypyrajlová a její manžel Mychajlo cestovali tři dny z vesnice v jižní Chersonské oblasti, která je nyní plná ruských vojáků. Žili v okupované oblasti a nyní se přesunuli na ukrajinské území. „Je jich tolik. Usadili se v domech. Jsou na polích. Jejich vozidla všude jezdí. Bylo to opravdu děsivé,“ svěřila se Zoja, když konečně dorazila do přijímacího střediska.
Vypověděla, že život pod okupací ji radikálně změnil: „Neměla jsem žádnou vůli. Žádnou energii. Můj duch byl zlomen.“
S manželem všechno vzdali. Svůj 53letý domov předali sousedovi a nechali tam kachny, slepice a psy. „Chceme, aby Cherson byl Ukrajinou. Opravdu ano. Ale už tomu nevěříme,“ řekla Zoja tiše.
Dva roky v Chersonu na ni vyvíjeli tlak, aby popřela svou identitu. „Jsme Ukrajinci. Chceme, aby naše země vzkvétala. Aby naše děti a vnoučata žily v míru,“ řekla Zoja a začala plakat. „Omlouvám se. Je to opravdu těžké.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
