Ukrajinci prchají z těžce ostřelovaných vesnic. Někteří už ve vítězství nevěří
Ruské útoky se zintenzivňují, a tak dochází také k častějším evakuacím ukrajinského obyvatelstva ze zasažených měst a vesnic. Tentokrát prchají i staří lidé, kteří obvykle volí raději zůstat ve svých domovech. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!" řekla jedna z prchajících žen. Napsalo o tom britské zpravodajství BBC.
Když ruská letadla začala bombardovat pohraniční vesnici na severu Ukrajiny, odmítla Nina Skorkinová odejít. Pak však dorazil policejní tým a stejně 87letou ženu evakuoval, zatímco všude okolo lítaly bomby. V posledních dnech byli další starší a křehcí obyvatelé vynášeni na přikrývkách přes most, který už byl poničen nálety.
Útoky přes hranice prudce eskalovaly. Volodymyr Zelenskyj informoval, že jen tento měsíc bylo na Sumy na severovýchodě Ukrajiny svrženo téměř 200 bomb. Obviňuje Rusko ze snahy „vypálit naše pohraniční vesnice do základů“.
Policie a pohotovostní pracovníci nyní zachránili stovky lidí z pohraniční oblasti Sumy a přesunuli je hlouběji do Ukrajiny a do bezpečí. Mnoho z nich pochází z několika vesnic kolem sídla městského typu Velyka Pysarivka.
Nina Makarenková vypověděla, že dům, který musela opustit, je v troskách. „Rozbili naše domy. Nezůstalo nic,“ řekla. Nina si s sebou přinesla jen pár kousků oblečení a nějakou domácí marmeládu. Před válkou jezdila pravidelně nakupovat do Ruska. Nyní ruské síly útočí na její dům. „Je to děsivé. Ostřelují dnem i nocí,“ popsala.
„Putin je náš nepřítel!“
Evakuace zajišťuje autobus do městečka Ochtyrka, kde místní úřady proměnily mateřskou školu a školu na dočasné útočiště. Uvnitř často sedí starší ženy a vypadají zmateně. Ztratily vše, co znaly a vlastnily.
Prosily o další pomoc pro ukrajinské vojáky. „Dejte jim zbraně, aby zatlačili Rusy zpět, to je vše, co žádáme!“ řekla Valentyna. „Jejich letadla na nás shazují bomby a my je nemáme čím zastavit!“
Dalším tématem hovoru je vztek na Vladimira Putina, který tuto válku rozpoutal. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!“ řekla se zápalem Tetiana a zesměšnila znovuzvolení ruského vůdce. „Jmenoval se sám!“ vykřikla. „Co jsme mu kdy udělali? Ale podívejte se, kolik lidí tu bylo zabito, kolik bylo mučeno. Kolik lidí přišlo o ruce a nohy. A proč?“
Zatímco Tetiana mluvila, její stará matka vedle ní nekontrolovatelně vzlykala. V místnosti plakali téměř všichni.
Mnoho vesničanů opouštělo pohraniční oblast Sumy od loňského léta, protože se stala nebezpečnější. Nyní je téměř nemožné zůstat. Snímky natočené policejními záchrannými týmy ukazují ulice rodinných domů v katastrofálním stavu, jsou z nich ruiny.
Jedním z možných důvodů nárůstu útoků je zvýšené ukrajinské ostřelování Bělgorodu, největšího ruského města za hranicí, ale častější bombardování má ještě další důvod. Skupina ruských bojovníků oznámila ozbrojený vpád z Ukrajiny do vlastní země. Samozvané „osvobozenecké síly“ chtěly ukázat, že Putin ztratil kontrolu nad svými hranicemi. Vesničané uvedli, že vojenské letecké útoky na Velykou Pysarivku začaly v té době. „Výbuchy ani na okamžik neustaly,“ popsala Tetiana s tím, že tehdejší život na vesnici bylo „peklo“.
„Už nevěříme“
Tento týden Zoja Vypyrajlová a její manžel Mychajlo cestovali tři dny z vesnice v jižní Chersonské oblasti, která je nyní plná ruských vojáků. Žili v okupované oblasti a nyní se přesunuli na ukrajinské území. „Je jich tolik. Usadili se v domech. Jsou na polích. Jejich vozidla všude jezdí. Bylo to opravdu děsivé,“ svěřila se Zoja, když konečně dorazila do přijímacího střediska.
Vypověděla, že život pod okupací ji radikálně změnil: „Neměla jsem žádnou vůli. Žádnou energii. Můj duch byl zlomen.“
S manželem všechno vzdali. Svůj 53letý domov předali sousedovi a nechali tam kachny, slepice a psy. „Chceme, aby Cherson byl Ukrajinou. Opravdu ano. Ale už tomu nevěříme,“ řekla Zoja tiše.
Dva roky v Chersonu na ni vyvíjeli tlak, aby popřela svou identitu. „Jsme Ukrajinci. Chceme, aby naše země vzkvétala. Aby naše děti a vnoučata žily v míru,“ řekla Zoja a začala plakat. „Omlouvám se. Je to opravdu těžké.“
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
