18°C
Putin by mohl být připraven zaútočit na NATO do roku 2026, stojí v nové analýze německé rozvědky
Podle zprávy německých tajných služeb se Rusko připravuje na konflikt se Západem do roku 2026. V analýze se také uvádí, že „značně zrychlilo“ svůj zbrojní průmysl. Německý ministr obrany navíc varoval před útokem Ruska během 5 až 8 let, píše britský deník Daily Mail. „Není pochyb o tom, že vodka v Kremlu poteče proudem,“ komentuje expert. Mezitím probíhá největší vojenské cvičení NATO od studené války.
Rusko se připravuje na rozsáhlý konflikt se Západem do roku 2026, vyplývá to z tajné zprávy německé rozvědky. Šokující nová analýza varuje před „značným zrychlením“ ruského zbrojního průmyslu, díky čemuž by mohlo Rusko „zdvojnásobit svou vojenskou sílu v následujících pěti letech“ a zároveň varuje před válkou na půdě NATO do roku 2026.
Má se za to, že NATO sdílí podobné obavy ohledně nedávné eskalace, ale nevidí to tak, že by měl být Západ nutně vtažen do přímého konfliktu s Ruskem, uvádí zpravodajský web Business Insider. Německé tajné služby ještě nevydaly veřejné prohlášení.
Nicméně napětí v posledních týdnech narůstá s ruskými prezidentskými volbami, které doprovázely demonstrace a útoky z Ukrajiny. Zároveň francouzský prezident Emmanuel Macron stále odmítá vyloučit vyslání vojáků na východ, aby čelili ruské invazi.
Rozmístění raket na západě Ruska, reorganizace armády, přesuny vojáků a nárůst zbrojního průmyslu, to vše je zmíněno v závěru zprávy německých tajných služeb. Podle nich by Rusko mohlo do dvou let zaútočit na alespoň část území NATO na západě od Ukrajiny, například na Baltské státy či Finsko.
„Bod k dosažení úplného vítězství“
Na začátku tohoto roku skupina sdružující bezpečnostní experty zvaná T-Intelligence odhadla, že Rusko vidí rok 2024 jako „bod k dosažení úplného vítězství“, jehož cílem je přivést válku k vrcholu mezi roky 2025 a 2027. Dále skupina uvedla, že navzdory velkým ruským ztrátám je jejich obranný průmysl „připraven pokračovat s intenzivní produkcí v klíčových oblastech“, včetně výroby nových tanků, obrněných vozidel, vyčkávací munice, dronů, dělostřelecké munice a klouzavých bomb.
Vypadá to, že jenom během tohoto roku Moskva utratila odhadem 140 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 3 234 532 000 000 Kč) na obranu, což činí přibližně 7,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na obranu zaberou v tomto roce zhruba 35 procent HDP, což je o 30 procent více než v roce 2023.
Naproti tomu se odhaduje, že Ukrajina utratí za obranu v tomto roce 44 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 1 016 831 200 000 Kč), což činí přibližně 22,1 procenta HDP a 50,54 procenta státního rozpočtu. Ukrajina kromě toho dostává významnou pomoc ze zahraničí, nicméně panuje skepticismus ohledně toho, jak se napadená země dohodne s politickými aktéry, kteří se střetávají kvůli velkým finančním darům.
Ve středu USA uvedly, že Ukrajině pošlou 300 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 6 930 480 000 Kč). Jedná se o první ministerstvem obrany oznámený bezpečnostní balíček od prosince minulého roku. Nicméně 60 milionů dolarů (v přepočtu přibližně 1 386 060 000 Kč) pomoci drží opozice republikánů a to v době, kdy se válka nachází v kritickém bodě.
Jako Napoleon Bonaparte
Jak narůstá tlak, Macron zaujal vůči Rusku mnohem tvrdší postoj a odmítl vzít zpět svůj komentář ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu, pokud by to bylo potřeba. Na konci února Putin Macrona varoval, že pokud Francie pošle jakékoli vojáky na Ukrajinu, postihne je stejný osud jako Velkou armádu Napoleona Bonaparta, jehož invaze v 1812 skončila zdrcující porážkou a velkým množstvím obětí. Následně pak francouzský prezident potvrdil, že bezpečnost Evropy je na Ukrajině „v sázce“ a dodal, že ruské vítězství „zmenší důvěryhodnost Evropy na nulu“.
Kielský institut pro světovou ekonomiku poznamenal, že Francie věnovala Ukrajině 0,067 procent HDP, Velká Británie 0,55 procenta a Německo 0,57 procent HDP.
Ministr obrany Německa Boris Pistorius v lednu varoval, že Rusko může zaútočit na člena NATO do pěti až osmi let. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg také apeloval na členy aliance, aby byli připraveni na desítky let trvající patovou situaci s Ruskem v případě potřeby.
NATO mezitím pokračuje s vojenskými cvičeními. Steadfast Defender 24 je největším vojenským cvičením NATO od studené války, dohromady v něm společně cvičí okolo 90 000 vojáků ze všech 32 zemí. Součástí cvičení je i letadlová loď Britského královského námořnictva HMS Prince of Wales (R09), má hmotnost 65 000 tun a byla nedávno vyfocena, jak jede v čele lodí z USA, Španělska, Norska, Itálie, Německa a Francie. Součástí cvičení bylo i šest finských stíhacích letounů F18 a dva švédské bojové letouny JAS-39.
Cvičení probíhala na souši, na moři i ve vzduchu a uskutečnila se podél norského pobřeží. Cvičení zahrnovalo více než 20 000 vojáků, více než 50 fregat, ponorek a dalších plavidel, dále přibližně 110 stíhaček, vrtulníků a dalších letadel.
„Vodka v Kremlu poteče proudem“
I přes demonstraci síly, vojenští experti varovali, že Velká Británie není na konflikt dostatečně připravena. Nedostatky v britských ozbrojených silách dále podkopal letošní jarní rozpočet, ve kterém kancléř Jeremy Hunt odmítl vyčlenit jakékoli peníze navíc pro britské ozbrojené síly.
Alan West, bývalý první námořní lord uvedl: „Jsem naprosto ohromen, že vláda nevyčlenila více peněz na obranu. Je to zvláštní. Bylo řečeno, že můžeme brzy skončit ve válce a že bychom měli být připraveni bojovat. Pokud se tak stane, ozbrojené síly budou hůře vybaveny a bude mnohem víc těch, kteří se budou moct zúčastnit Invictus Games (mezinárodní multisportovní akce, která je určena pro zraněné a nemocné vojáky, pozn. redakce).“
Plukovník Hamish de Bretton-Gordon, bývalý velitel armády, řekl: „Rozpočet pro obranu by zrovna teď neměl být ignorován, když výhrůžky nikdy nebyly horší a naše konvenční prostředky nejsou pro Vladimira Putina odstrašující. Někteří z našich spojenců vypadají zřetelně nejistě. Na ničem jiném nezáleží, pokud sami sebe nemůžeme bránit.“
„Není pochyb o tom, že vodka v Kremlu poteče proudem. Je zcela zřejmé, že rozpočet obrany není pro vládu a pravděpodobně ani pro opozici problém. Je to neuvěřitelně krátkozraké,“ dodal plukovník.
14:29
Dnes
Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.
Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.
„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.
13:49
Dnes
OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
Video Český pozorovatel ruských voleb Pavel Sedlák: Putin důvěru Rusů neztratil.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
