Těžiště války bude v roce 2024 na Krymu, věří Zelenskyj. Připustil neúspěchy
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Izolovat ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, je pro Ukrajinu „nesmírně důležité“, uvedl Zelenskyj. „Je to pro nás způsob, jak omezit počet útoků z této oblasti,“ dodal. Úspěšná ukrajinská operace na Krymu by podle něj posloužila jako „příklad světu“ a měla by dopady v samotném Rusku.
Ukrajina v Černém moři v uplynulém roce zaznamenala nečekané úspěchy, když potopila „velký počet“ lodí ruské Černomořské flotily, řekl dále Zelenskyj. Rychlost případného úspěchu ohledně Krymu ale bude záviset na vojenské pomoci, které se Ukrajině dostane od západních partnerů. V této souvislosti znovu požádal o německé střely Taurus, které by umožnily zničit Kerčský most spojující ruskou pevninu s poloostrovem, a tím Krym v podstatě izolovat.
Méně otevřený byl Zelenskyj ohledně možnosti osvobodit Ruskem zabraná území na jihu a východě země. Strategickým cílem sice zůstává obnova Ukrajiny v původních hranicích, odmítl ale říci, kolik území by v tomto roce ukrajinská armáda mohla „deokupovat“. Bezprostředním úkolem bude „bránit východ, zachránit velmi důležitá města Ukrajiny, východní i jižní, Charkov, Dněpr, Záporoží, Cherson, Mykolajiv“, a také chránit kritickou infrastrukturu země.
Zelenskyj navzdory neúspěšné ukrajinské ofenzivě z loňského roku, současnému přebírání iniciativy na bojišti Ruskem i kolísavé podpoře západních spojenců odmítl, že by Ukrajina válku prohrávala.
Putinže vyhrává? Jen pocit
„Možná jsme neuspěli (v roce 2023) tak, jak si svět přál. Možná není všechno tak rychlé, jak si někdo představoval,“ řekl s tím, že myšlenka, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrává, není víc než „pocit“. Skutečnost je podle něj taková, že ruské síly trpí obrovské ztráty v místech, jako je Avdijivka. Putinově armádě se v roce 2023 nepodařilo dobýt jediné velké město, zatímco Ukrajině se podařilo prolomit ruskou blokádu Černého moře a nyní přepravuje miliony tun obilí po nové námořní trase, řekl Zelenskyj.
S ohledem na nejistou budoucnost americké podpory po volbách ve Spojených státech v listopadu tohoto roku vyzval evropské země, aby v USA ve vlastním zájmu lobbovaly za pomoc Ukrajině. Připomněl, že zpravodajské služby několika evropských zemí začaly zkoumat scénář možného napadení Ruskem.
„Putin cítí slabost jako zvíře, protože je zvíře. Cítí krev, cítí svou sílu. A sežere vás k večeři i s celou vaší EU, NATO, svobodou a demokracií,“ dodal.
Hlava ukrajinského státu připustila, že míra „mobilizace ukrajinské společnosti a světa“, která byla patrná na začátku války před bezmála dvěma lety, dnes neexistuje. „To se musí změnit,“ řekl s tím, že je zapotřebí snížit odvodový věk ze současných 27 let a omezit výjimky, které umožňovaly vyhnout se službě v armádě. Jakkoliv jde o nepopulární opatření, alternativa k němu podle Zelenského neexistuje.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
„Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“.
Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
