Těžiště války bude v roce 2024 na Krymu, věří Zelenskyj. Připustil neúspěchy
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Izolovat ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, je pro Ukrajinu „nesmírně důležité“, uvedl Zelenskyj. „Je to pro nás způsob, jak omezit počet útoků z této oblasti,“ dodal. Úspěšná ukrajinská operace na Krymu by podle něj posloužila jako „příklad světu“ a měla by dopady v samotném Rusku.
Ukrajina v Černém moři v uplynulém roce zaznamenala nečekané úspěchy, když potopila „velký počet“ lodí ruské Černomořské flotily, řekl dále Zelenskyj. Rychlost případného úspěchu ohledně Krymu ale bude záviset na vojenské pomoci, které se Ukrajině dostane od západních partnerů. V této souvislosti znovu požádal o německé střely Taurus, které by umožnily zničit Kerčský most spojující ruskou pevninu s poloostrovem, a tím Krym v podstatě izolovat.
Méně otevřený byl Zelenskyj ohledně možnosti osvobodit Ruskem zabraná území na jihu a východě země. Strategickým cílem sice zůstává obnova Ukrajiny v původních hranicích, odmítl ale říci, kolik území by v tomto roce ukrajinská armáda mohla „deokupovat“. Bezprostředním úkolem bude „bránit východ, zachránit velmi důležitá města Ukrajiny, východní i jižní, Charkov, Dněpr, Záporoží, Cherson, Mykolajiv“, a také chránit kritickou infrastrukturu země.
Zelenskyj navzdory neúspěšné ukrajinské ofenzivě z loňského roku, současnému přebírání iniciativy na bojišti Ruskem i kolísavé podpoře západních spojenců odmítl, že by Ukrajina válku prohrávala.
Putinže vyhrává? Jen pocit
„Možná jsme neuspěli (v roce 2023) tak, jak si svět přál. Možná není všechno tak rychlé, jak si někdo představoval,“ řekl s tím, že myšlenka, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrává, není víc než „pocit“. Skutečnost je podle něj taková, že ruské síly trpí obrovské ztráty v místech, jako je Avdijivka. Putinově armádě se v roce 2023 nepodařilo dobýt jediné velké město, zatímco Ukrajině se podařilo prolomit ruskou blokádu Černého moře a nyní přepravuje miliony tun obilí po nové námořní trase, řekl Zelenskyj.
S ohledem na nejistou budoucnost americké podpory po volbách ve Spojených státech v listopadu tohoto roku vyzval evropské země, aby v USA ve vlastním zájmu lobbovaly za pomoc Ukrajině. Připomněl, že zpravodajské služby několika evropských zemí začaly zkoumat scénář možného napadení Ruskem.
„Putin cítí slabost jako zvíře, protože je zvíře. Cítí krev, cítí svou sílu. A sežere vás k večeři i s celou vaší EU, NATO, svobodou a demokracií,“ dodal.
Hlava ukrajinského státu připustila, že míra „mobilizace ukrajinské společnosti a světa“, která byla patrná na začátku války před bezmála dvěma lety, dnes neexistuje. „To se musí změnit,“ řekl s tím, že je zapotřebí snížit odvodový věk ze současných 27 let a omezit výjimky, které umožňovaly vyhnout se službě v armádě. Jakkoliv jde o nepopulární opatření, alternativa k němu podle Zelenského neexistuje.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
Evropská komise se rozhodla jmenovat novou zvláštní velvyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU bývalou eurokomisařku Ylvu Johanssonovou.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
