Těžiště války bude v roce 2024 na Krymu, věří Zelenskyj. Připustil neúspěchy
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Izolovat ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, je pro Ukrajinu „nesmírně důležité“, uvedl Zelenskyj. „Je to pro nás způsob, jak omezit počet útoků z této oblasti,“ dodal. Úspěšná ukrajinská operace na Krymu by podle něj posloužila jako „příklad světu“ a měla by dopady v samotném Rusku.
Ukrajina v Černém moři v uplynulém roce zaznamenala nečekané úspěchy, když potopila „velký počet“ lodí ruské Černomořské flotily, řekl dále Zelenskyj. Rychlost případného úspěchu ohledně Krymu ale bude záviset na vojenské pomoci, které se Ukrajině dostane od západních partnerů. V této souvislosti znovu požádal o německé střely Taurus, které by umožnily zničit Kerčský most spojující ruskou pevninu s poloostrovem, a tím Krym v podstatě izolovat.
Méně otevřený byl Zelenskyj ohledně možnosti osvobodit Ruskem zabraná území na jihu a východě země. Strategickým cílem sice zůstává obnova Ukrajiny v původních hranicích, odmítl ale říci, kolik území by v tomto roce ukrajinská armáda mohla „deokupovat“. Bezprostředním úkolem bude „bránit východ, zachránit velmi důležitá města Ukrajiny, východní i jižní, Charkov, Dněpr, Záporoží, Cherson, Mykolajiv“, a také chránit kritickou infrastrukturu země.
Zelenskyj navzdory neúspěšné ukrajinské ofenzivě z loňského roku, současnému přebírání iniciativy na bojišti Ruskem i kolísavé podpoře západních spojenců odmítl, že by Ukrajina válku prohrávala.
Putinže vyhrává? Jen pocit
„Možná jsme neuspěli (v roce 2023) tak, jak si svět přál. Možná není všechno tak rychlé, jak si někdo představoval,“ řekl s tím, že myšlenka, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrává, není víc než „pocit“. Skutečnost je podle něj taková, že ruské síly trpí obrovské ztráty v místech, jako je Avdijivka. Putinově armádě se v roce 2023 nepodařilo dobýt jediné velké město, zatímco Ukrajině se podařilo prolomit ruskou blokádu Černého moře a nyní přepravuje miliony tun obilí po nové námořní trase, řekl Zelenskyj.
S ohledem na nejistou budoucnost americké podpory po volbách ve Spojených státech v listopadu tohoto roku vyzval evropské země, aby v USA ve vlastním zájmu lobbovaly za pomoc Ukrajině. Připomněl, že zpravodajské služby několika evropských zemí začaly zkoumat scénář možného napadení Ruskem.
„Putin cítí slabost jako zvíře, protože je zvíře. Cítí krev, cítí svou sílu. A sežere vás k večeři i s celou vaší EU, NATO, svobodou a demokracií,“ dodal.
Hlava ukrajinského státu připustila, že míra „mobilizace ukrajinské společnosti a světa“, která byla patrná na začátku války před bezmála dvěma lety, dnes neexistuje. „To se musí změnit,“ řekl s tím, že je zapotřebí snížit odvodový věk ze současných 27 let a omezit výjimky, které umožňovaly vyhnout se službě v armádě. Jakkoliv jde o nepopulární opatření, alternativa k němu podle Zelenského neexistuje.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
