Těžiště války bude v roce 2024 na Krymu, věří Zelenskyj. Připustil neúspěchy
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Izolovat ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, je pro Ukrajinu „nesmírně důležité“, uvedl Zelenskyj. „Je to pro nás způsob, jak omezit počet útoků z této oblasti,“ dodal. Úspěšná ukrajinská operace na Krymu by podle něj posloužila jako „příklad světu“ a měla by dopady v samotném Rusku.
Ukrajina v Černém moři v uplynulém roce zaznamenala nečekané úspěchy, když potopila „velký počet“ lodí ruské Černomořské flotily, řekl dále Zelenskyj. Rychlost případného úspěchu ohledně Krymu ale bude záviset na vojenské pomoci, které se Ukrajině dostane od západních partnerů. V této souvislosti znovu požádal o německé střely Taurus, které by umožnily zničit Kerčský most spojující ruskou pevninu s poloostrovem, a tím Krym v podstatě izolovat.
Méně otevřený byl Zelenskyj ohledně možnosti osvobodit Ruskem zabraná území na jihu a východě země. Strategickým cílem sice zůstává obnova Ukrajiny v původních hranicích, odmítl ale říci, kolik území by v tomto roce ukrajinská armáda mohla „deokupovat“. Bezprostředním úkolem bude „bránit východ, zachránit velmi důležitá města Ukrajiny, východní i jižní, Charkov, Dněpr, Záporoží, Cherson, Mykolajiv“, a také chránit kritickou infrastrukturu země.
Zelenskyj navzdory neúspěšné ukrajinské ofenzivě z loňského roku, současnému přebírání iniciativy na bojišti Ruskem i kolísavé podpoře západních spojenců odmítl, že by Ukrajina válku prohrávala.
Putinže vyhrává? Jen pocit
„Možná jsme neuspěli (v roce 2023) tak, jak si svět přál. Možná není všechno tak rychlé, jak si někdo představoval,“ řekl s tím, že myšlenka, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrává, není víc než „pocit“. Skutečnost je podle něj taková, že ruské síly trpí obrovské ztráty v místech, jako je Avdijivka. Putinově armádě se v roce 2023 nepodařilo dobýt jediné velké město, zatímco Ukrajině se podařilo prolomit ruskou blokádu Černého moře a nyní přepravuje miliony tun obilí po nové námořní trase, řekl Zelenskyj.
S ohledem na nejistou budoucnost americké podpory po volbách ve Spojených státech v listopadu tohoto roku vyzval evropské země, aby v USA ve vlastním zájmu lobbovaly za pomoc Ukrajině. Připomněl, že zpravodajské služby několika evropských zemí začaly zkoumat scénář možného napadení Ruskem.
„Putin cítí slabost jako zvíře, protože je zvíře. Cítí krev, cítí svou sílu. A sežere vás k večeři i s celou vaší EU, NATO, svobodou a demokracií,“ dodal.
Hlava ukrajinského státu připustila, že míra „mobilizace ukrajinské společnosti a světa“, která byla patrná na začátku války před bezmála dvěma lety, dnes neexistuje. „To se musí změnit,“ řekl s tím, že je zapotřebí snížit odvodový věk ze současných 27 let a omezit výjimky, které umožňovaly vyhnout se službě v armádě. Jakkoliv jde o nepopulární opatření, alternativa k němu podle Zelenského neexistuje.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
