Krvavé boje v Pásmu Gazy: Odporuje nejen Hamás! S Izraelci válčí osm skupin včetně džihádistů

I když se tyto skupiny výrazně liší z hlediska ideologie, vlivu a moci, spojuje je odhodlání vytvořit palestinský stát prostřednictvím ozbrojeného odporu proti Izraeli. Během probíhajícího konfliktu, který vypukl v říjnu (akcí „potopa Al-Aksá“), otevřeně projevily ochotu koordinovat své kroky, sdílely záběry svých operativců pracujících bok po boku a vydávaly společná prohlášení.

„Každý, kdo zvedne zbraň proti státu Izrael, je odsouzen k zániku... Odsouzen k zániku,“ sliboval za izraelskou armádu plukovník Moše Tetro odpovědný za styky s Gazou. Izraelské síly v minulosti prováděly operace zaměřené na všechny tyto skupiny a ještě další palestinské frakce ozbrojeného odporu proti Izraeli, izraelští vojenští představitelé zdůraznili, že se nyní zaměřují především na neutralizaci Hamásu. 

Hamás, oficiálně Hnutí islámského odporu, je zdaleka nejmocnějším a nejvlivnějším aktérem v Gaze. Pásmo Gazy ovládá od roku 2007, od násilné roztržky se sekulární palestinskou stranou Fatah, která vede Palestinskou samosprávu se sídlem na Západním břehu Jordánu.

Jeho ozbrojené křídlo se jmenuje Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma (či zkráceně Brigády Kassám) po syrském muslimském kazateli, který ve 30. letech 20. století pomáhal vyvolávat arabské nepokoje v Brity ovládané mandátní Palestině. Zrodily se jako odštěpek Muslimského bratrstva během první intifády (palestinského povstání proti Izraeli 1987-93) a získaly si pověst skupiny, která provádí obzvláště smrtící útoky na izraelské vojáky a civilisty, včetně sebevražedných atentátů, a také shromažďuje rozsáhlý arzenál raket a dalších zbraní. Izrael, USA či EU považují celý Hamás za teroristickou organizaci, některé země jen toto ozbrojené křídlo.

Velitel Hamásu: Útoky neměly mířit na civilisty, rozkazy se změnily. A tak jsme zabíjeli děti

Hamás vedl v posledních 15 letech s IDF několik válek, ale současný konflikt má nebývalý rozsah. Hlavním cílem současné izraelské operace Železné meče je zlikvidovat Hamás jednou provždy. „Naším cílem je zničit teroristický režim Hamásu, je to největší vojenská síla v pásmu Gazy,“ vysvětlil plukovník Tetro.

„Druhou největší skupinou je Islámský džihád. Jejich moc je vojenská, nemají v pásmu Gazy politickou stranu,“ popsal plukovník Tetro. Stejně jako Hamás usiluje Islámský džihád o zničení Izraele a vytvoření islámského palestinského státu, ale soustředí se téměř výhradně na vojenské prostředky, nemá žádnou formální roli ve správě pásma.

Islámský džihád si získal pověst organizace, která od 80. let 20. století provádí smrtící útoky v Izraeli a shromáždila značný raketový arzenál. Izrael organizaci připisuje také odpovědnost za smrt stovek Palestinců v důsledku neúspěšných odpalů raket, což skupina důrazně popírá.

Tři dny před vpádem do Izraele slavil v Gaze Palestinský islámský džihád 36. výročí (4. 10. 2023). | Reuters

Spolu se svým vojenským křídlem, brigádami Al-Kuds, pojmenovanými podle arabského názvu Jeruzaléma, hrál Islámský džihád po boku Hamásu hlavní roli v říjnovém vpádu na území Izraele. Skupina se také ochotně hlásí ke svým vazbám na Írán, který hraje zásadní roli v podpoře Hamásu i Islámského džihádu v jejich dlouholetém konfliktu s Izraelem.

Výbory lidového odporu jsou všeobecně považovány za třetí nejmocnější frakci v Gaze. Byly založeny za druhé intifády v roce 2000 mezi bývalými členy hnutí Fatah a předpokládá se, že je tvoří volná koalice bojovníků úzce spřízněných s Hamásem a Islámským džihádem. Odborníci soudí, že mají také úzké vazby na Írán - i proto, že logo skupiny úzce navazuje na vzor Islámských revolučních gard, který podobně převzal Hizballáh a další milice „osy odporu“ v celém regionu.

Výbory lidového odporu prováděly od druhé intifády různé operace proti Izraeli, zejména bombové útoky na vozidla, a bojovaly i během předchozích válek v Gaze. Jeho vojenské křídlo, brigády An-Nássira Saláha ad-Dína, se pravidelně hlásí k útokům proti izraelským silám v Gaze a na Západním břehu Jordánu v rámci probíhající „potopy Al-Aksá“.

Lidová fronta byla založena jako marxisticko-leninská partyzánská skupina v roce 1967, aby sloužila jako předvoj levicových partyzánů, kteří považují Izrael a takzvané „reakční“ arabské vlády za zastánce západního imperialismu v regionu. Její vojenské křídlo se dříve nazývalo Brigády rudého orla. Roku 2001 se přejmenovalo po svém vůdci poté, co Abú Alího Mustafu v jeho kanceláři zabil cílený raketový útok izraelské armády.

Koncem 60. a začátkem 70. let se organizace často dostávala na titulní stránky zahraničních novin díky nestoudným únosům letadel. Stejně jako většina levicových palestinských frakcí však její síla v průběhu desetiletí utrpěla v důsledku vnitřních rozkolů, vzestupu islamistických tendencí v souvislosti s pádem sovětského bloku v 90. letech a dominance Hamásu a Fatahu v politické sféře v 21. století.

Přesto se skupina snaží překračovat ideologické hranice a vyjadřovat společný odpor k izraelsko-palestinským mírovým dohodám, aby si udržela aktivní přítomnost v Gaze i na Západním břehu Jordánu. Na počátku roku 2000 provedla řadu významných útoků, včetně zavraždění izraelského ministra cestovního ruchu Rechavama Ze'eviho v říjnu 2001 a sebevražedných atentátů v Izraeli o Vánocích 2003. V nedávné době zveřejnila videa svých bojovníků zapojených do „potopy Al-Aksá“.

Oddělila se od předchozí organizace pouhý rok po jejím založení a snažila se o militantnější nacionalistický přístup k boji proti Izraeli a vytvoření palestinského státu. Její vojenské křídlo, známé v posledních dvou desetiletích jako Brigády Džiháda Džibríla podle zavražděného syna zakladatele Ahmeda Džibríla, provádělo v 70. a 80. letech významné útoky proti Izraeli; jako operační základnu využívalo jižní Libanon. Mezi její nejvýznamnější operace patřil překvapivý útok na jednotky IDF v roce 1987, známý jako „Noc kluzáků“. Jeden z útočníků na rogalech doletěl z jižního Libanonu na izraelskou základnu a zabil šest vojáků.

Útočník na rogalu z Brigád Džiháda Džibríla zabil šest izraelských vojáků (1987). | IDF

V Libanonu skupina navázala úzké vztahy s mocným hnutím Hizballáh a účastnila se občanské války v zemi, převážně na podporu sousední Sýrie. Po období relativní nečinnosti, které začalo v 90. letech, se opět zmobilizovala na podporu syrského prezidenta Bašára Asada, když v jeho zemi v roce 2011 vypukla občanská válka. V nedávné době se Lidová fronta pro osvobození Palestiny - Hlavní velení přihlásila také k některým operacím v Gaze v rámci „potopy Al-Aksá“.

Další odštěpenecká organizace od Lidové fronty pro osvobození Palestiny - oddělila se roku 1969. Oficiálně usiluje o vytvoření beztřídního sekulárního palestinského státu, v němž by mohli mírumilovně koexistovat Arabové a Židé. Skupina však již dlouho projevuje oddanost militantním metodám. Jednou z jejích nejvýznamnějších operací bylo obsazení izraelské základní školy v roce 1974, při němž zahynulo 22 dětí v přestřelce, která vypukla, když na místo vtrhlo komando elitní jednotky IDF Sajeret Matkal.

Stejně jako Lidová fronta se účastnila první a druhé intifády, ačkoli obě levicové skupiny byly a nadále jsou zastíněny islamistickými palestinskými frakcemi. Demokratická fronta a její ozbrojené křídlo, známé jako Brigády národního odporu nebo Brigády Omara al-Kássima podle bývalého vůdce, který byl zabit v roce 2021, však zveřejnily videa, na nichž jsou zachyceni její bojovníci působící v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Stejně jako Výbory lidového odporu vznikly Brigády mučedníků Al-Aksá během druhé intifády v roce 2000 a v Gaze hojně spolupracovaly s Hamásem a Islámským džihádem. Skupina má nejednoznačné vazby na hnutí Fatah, někdy údajně působí jako jeho vojenské křídlo, ačkoli Fatah jakékoli oficiální spojení popírá.

Další ozbrojené palestinské frakce, jako například Brigády Abd al-Kádira al-Husajního, se rovněž označují za vojenské křídlo Fatahu; rozsah jejich vztahů s touto organizací a jejími mnoha jednotlivými vysoce postavenými členy zůstává předmětem diskusí. V roce 2007 bylo dosaženo krátkodobé dohody o amnestii, podle níž měli bojovníci Brigád mučedníků Al-Aksá odevzdat své zbraně Palestinské samosprávě, ale dohoda rychle padla poté, co IDF zatkla dva údajné bojovníky.

Válka Izraele s Hamásem

2. 1. 2024

12:00

2. 1. 2024

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Přestože jsou Brigády mučedníků Al-Aksá pojmenovány podle jeruzalémského posvátného místa - mešity Al-Aksá - které bylo centrem druhé intifády a mnoha dalších výbuchů izraelsko-palestinského násilí, prezentují se stejně jako Fatah coby sekulární osvobozenecké hnutí. V posledních dvou desetiletích se přihlásily k řadě střeleckých a bombových útoků v Izraeli a úzce spolupracovaly s Hamásem a Islámským džihádem jak v minulých operacích, tak v probíhající válce.

Palestinské hnutí mudžáhidů (bojovníků svaté války - džihádu), které původně vzniklo jako frakce Brigád mučedníků Al-Aksá, se v roce 2006 po zabití svého vůdce Umara abú Šaríi oddělilo jako samostatný subjekt. Hnutí palestinských mudžáhidů a jeho Brigády mudžáhidů, které jsou více islamisticky orientované než Brigády mučedníků Al-Aksá, vyjádřily úzké vazby na Írán.

Hnutí patří k nejnovějším přírůstkům mezi palestinskými frakcemi v protiteroristickém úsilí USA, neboť v roce 2018 bylo ministerstvem zahraničí zařazeno na černou listinu speciálně designovaných globálních teroristů.

Záběry, které skupina sdílela v předchozích letech, ukazují, že se při cvičeních honosí nejen ručními zbraněmi, ale i dělostřelectvem a námořními a protiletadlovými kapacitami. Když vypukla „potopa Al-Aksá“, skupina oznámila svou účast a přihlásila se k řadě útoků na IDF.

6 nástrah pozemní ofenzivy: Míří Izraelci do pasti? Problémem jsou tunely a rakety Hamásu i obavy Západu