18°C
Mučení, bití, deportace a vyhánění z domovů: Těžký život Ukrajinců v Rusy okupovaném Záporoží
Se znepokojivými zprávami o tom, jak se žije Ukrajincům v okupované Záporožské oblasti přišly britské noviny The Guardian. Ukrajinci bývají odvlečeni, vyslýcháni a mučeni. O některých z nich jejich rodiny nic neví a pohřešují je. Další z nich bývají deportováni. „Potřebuji ho zpátky, je to jediné, co mám,“ řekla matka jednoho z unesených.
Ruské úřady od prvních dnů okupace používají hrozby a násilí. Moskevské jednotky v prvních týdnech války zabraly asi dvě třetiny Záporožské oblasti, bez větších bojů vpadly do měst Melitopol a Berďansk a převzaly kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, která je největší v Evropě. Frontová linie se nakonec zastavila asi 20 mil jižně od města Záporoží a od té doby se téměř neposunula.
„Měla jsem halucinace"
Jednou z prvních věcí, které ruská armáda učinila, když obsadila město, bylo, že přišla zadržet její správu. Starosty se snažili přimět ke spolupráci, většina z nich to však odmítla.
Například ve městě Moločansk, které před válkou mělo přibližně 12 000 obyvatel, Rusové zatkli starostku Irynu Lypkovou a jejího zástupce, tajemníka a řidiče. Byla umístěna do cely v suterénu policejní stanice v nedalekém městě Tokmak.
Většinu nocí byla vyslýchána muži v kuklách, kteří požadovali, aby přešla na ruskou stranu. Pokud by odmítla, řekli, byla by postavena před soud za „protiruskou agitaci“ a strávila by život v sibiřském vězení. Říkali, že i její synové budou mít potíže. V noci slyšela ze sousedních cel křik a sténání mučených vězňů.
„Měla jsem halucinace, začala jsem slyšet hlasy svých dětí. Říkala jsem si: ‚Co bych dělala, kdyby mého syna přímo přede mnou mučili?‘“ vzpomínala. Přesto se jí podařilo najít sílu vzdorovat a po 24 dnech v zajetí byla propuštěna. O dva týdny později uprchla na území kontrolované Ukrajinou.
Na okupovaném území probíhaly podobné „rozhovory“ se starosty a dalšími místními představiteli. Nakonec Rusové dosadili do každého města a vesnice vlastní poslušné úředníky. Jindy si vymohli souhlas pomocí výhrůžek. Někdy se jim nabídli kolaboranti, například bývalí úředníci nebo i ti bez zkušeností se správou města. Ve městě Vasylivka převzal roli starosty herec a majitel agentury.
Všem, kteří souhlasili se spoluprací, hrozí dlouhé tresty odnětí svobody, pokud Ukrajina získá území nazpátek.
Vyhnáni z domova
Jeden sedmdesátiletý muž, který si přál, aby nebyl identifikován, protože jeho příbuzní stále žijí na okupovaném území, vyprávěl, jak několik místních žen chodilo v jeho vesnici po ulici v doprovodu ozbrojených ruských vojáků a klepali na každý dům. Nechtěl volit, řekl jim. Odpověděli mu, že je to v pořádku, ale udělali si poznámku vedle jeho jména.
Později v noci do jeho domu vtrhla skupina vojáků, srazili ho na zem a začali ho bít a kopat do něj. Po několika minutách mu řekli, že se za pár dní vrátí a on bude oficiálně deportován z regionu jako nebezpečný protiruský živel.
Odešel sám, s jedinou taškou, a nyní žije v jednom pokoji v malém městě v Polsku. Je jedním z desetitisíců Ukrajinců ze Záporoží, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Nechal za sebou rodinné příslušníky, hrob své ženy, dobytek, auto a dům, ve kterém žil 50 let.
„Moje tělo je tady, ale moje duše je tam. Doma jsem byl někdo užitečný. Tady je to cizí země, cizí jazyk. Nikdo mě nepotřebuje,“ řekl muž.
Vojáka trápilo svědomí
Kromě deportací ruské úřady unesly také tisíce Ukrajinců, kteří jsou pro ně nebezpečně proukrajinští. Jejich rodiny o nich celé měsíce nemají žádné zprávy a pohřešují je.
V malém domě na předměstí Záporoží vyprávěla Tetiana Dolženková příběh svého syna Maxima, IT specialisty, kterému bylo 31, když začala válka. Maxim byl aktivní v ukrajinských nacionalistických kruzích od Euromajdanu v roce 2014. Na začátku května dorazili za úsvitu do domu Dolženkové tři ozbrojení muži. Rozbili okna a dveře rodinného domu a odvlekli Maxima na ulici. Tam ho svlékli a začali ho bít, než ho natlačili do čekajícího auta.
Tetiana obcházela policejní stanice a žádala o informace, ale nikdo jí nic neřekl. Teprve v říjnu 2022 přišlo do jejího bytu několik ruských vojáků, aby jí řekli, že Maxim je naživu a že je držen ve sklepě 10 minut od jejího domova. Řekli, že přišli, aby jí předali blahopřání k narozeninám od jejího syna. K tomuto netypickému gestu dobré vůle, pomyslela si, došlo proto, že jednoho z vojáků trápilo jeho svědomí. „Viděla jsem v jeho očích, že si uvědomil, do čeho se dostal. Oči nikdy nelžou,“ vzpomínala.
Tetiana později slyšela zvěsti, že její syn mohl být převezen na Krym, kde je zadržováno mnoho unesených civilistů. Trápí ji, kde se její syn nachází. „Potřebuji ho zpátky, je to jediné, co mám,“ řekla.
Ukrajinské bezpečnostní služby jí naposledy sdělily, že předali ruské straně seznam lidí s žádostí o jejich lokalizaci, ale Rusové informaci o Maximovi neposkytli.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
10:14
Dnes
Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.
Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.
9:25
Dnes
Za poslední den ztratil protivník 1124 lidí, 6 tanků, 14 obrněných vozidel, 24 dronů, 35 cisteren a jiných logistických vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Video Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
