Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.
„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.
Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.
Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
