Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.
„Existují určité signály, a máme také intuici, že zmrazení v konfliktu - nechci říkat konec, ale zmrazení v konfliktu - je snad spíše blíže, než dále,“ řekl podle Reuters Tusk na tiskové konferenci. Zelenskyj je podle něj velmi opatrný, ale optimistický. Kyjev si podle Tuska přeje, aby Polsko a další evropské země hrály roli v plánování příměří a případné mírové dohodě.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z nichž 82 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana. V pravidelném hlášení to uvedlo ukrajinské letectvo, které bez podrobností informovalo o zásazích 26 dronů na deseti místech. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 30 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony a anektovaným poloostrovem Krym. Obě země zároveň podle dostupných informací pracují na vývoji a modernizaci dronů.
„Výsledek ruské agresivní války na Ukrajině bude mít určující vliv i na naši budoucnost a bezpečnost. Bylo by velmi nebezpečné taková rizika pro Českou republiku nevnímat a bagatelizovat. Pomoc Ukrajině, která se brání agresivnímu Rusku, není jen naší morální povinností – děláme to sami pro sebe i pro naši zemi. Je v našem bytostném a bezpečnostním zájmu nenechat Ukrajinu padnout,“ míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
