Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes uvedl, že ukrajinské jednotky postoupily u města Dobropillja a dobyly zpět 188 čtverečních kilometrů území, které dříve ovládaly ruské invazní síly. Syrskyj dále prohlásil, že ukrajinské jednotky v oblasti Dobropillje zesílily svůj tlak, aby donutily Rusy odvést pozornost od Pokrovsku, jenž leží přibližně 30 kilometrů od Dobropillje.
„Pokračuje operace na vyčištění Pokrovska od okupantů. Během posledních několika dní vytvořily obranné síly podmínky pro doplnění vojsk v naší oblasti odpovědnosti o další personál a techniku,“ hlásí 7. korpus výsadkářů ukrajinské armády. „Pokračuje aktivní čištění severu Pokrovska od okupantů. Díky koordinovaným akcím obranné síly zastavily rozšíření přítomnosti Rusů v této části města a zabránily nepříteli přerušit silnici spojující Pokrovsk a Rodynske,“ informují na Facebooku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
