Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.
„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“
Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
