Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.
Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.
Londýnský soud dnes uložil trest 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeno bylo také pět dalších mužů za úlohu při útoku, který podle vyšetřovatelů zorganizovala ruská rozvědka, napsala agentura AP.
Jednadvacetiletý Dylan Earl podle prokuratury stojí za žhářským útokem na sklad v londýnské čtvrti Leyton loni v březnu. Objekt patřil společnosti, jež doručovala balíky na Ukrajinu, včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska. Škoda činila jeden milion liber (27,8 milionů Kč), uvedla AP.
Setkání lídrů s novináři v Londýně po jednání „koalice ochotných“. Podívejte se na aktuální fotografie.
Generální tajemník NATO řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Zelenskyj za sankce na ruské ropné společnosti Trumpovi poděkoval a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.











