Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
