Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. „Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií.
Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají proruskými názory, vyjádřila zklamání, že se Slovensko rozhodlo podpořit nový balík sankcí. Poslanci SNS letos v červnu prosadili ve slovenské sněmovně usnesení, že členové Ficova kabinetu už nemají hlasovat pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Fico i právníci ale uvedli, že toto usnesení není pro vládu závazné.
Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli, několik lidí utrpělo zranění.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk...V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
