Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.
Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.
Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit.
Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.
Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
