Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americký prezident Donald Trump bude dnes telefonicky mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o Američany navrhovaném příměří na Ukrajině. Kyjev s ním souhlasí, Moskva k němu ale má mnoho výhrad. Přesný čas telefonátu dosud nebyl zveřejněn.
Tématem rozhovoru podle Trumpa bude ukončení války na Ukrajině. Agentura Reuters v této souvislosti s odkazem na dosavadní vyjádření šéfa Bílého domu uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ruské jednotky obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu, která je se svými šesti reaktory největší v Evropě, během prvních týdnů plnohodnotné invaze na Ukrajinu před třemi roky. V současnosti zařízení nevyrábí žádnou elektřinu.
Na konferenci věnované bezpečnosti dnes na Pražském hradě vystoupí prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Promluví i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se v panelech zaměří na témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku.
Po úvodních projevech premiéra a ministrů se panelů zúčastní například poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný či náčelník generálního štábu armády Karel Řehka.
Lavrov vede 20 let ruskou diplomacii a tvrdě hájí ruské pozice
V ruské diplomacii se pohybuje již od studií a dlouhá léta je jednou z nejvýraznějších postav všemožných konferencí a summitů, ať už se týkají íránského jaderného programu, krize v Sýrii či nyní na Ukrajině. Sergej Lavrov, který se 21. března dožívá 75 let, je již 20 let šéfem ruské diplomacie a vždy hlasitě, tvrdě a někdy i nevybíravě hájí ruské pozice. Nechvalně proslul například tvrdými výroky na adresu odpůrců Ruska, pozornost také budí částečnou obhajobou éry Sovětského svazu a nyní je hlasitým a nesmlouvavým obhájcem ruské invaze na Ukrajinu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
