Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vladimir Putin promluvil na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě.
Opět označil sankce uvalené na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu za „nelegitimní“. Podle ruského prezidenta bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti,“ cituje ho BBC.
Ukrajinský ministr strategického průmyslu Smetanin dnes v Praze předal poradci pro národní bezpečnost Pojarovi Řád knížete Jaroslava Moudrého.
„Myslím si, že Rusko nás považuje za slabé. A to je nebezpečné, protože Rusko útočí vždycky na slabé, nikdy na silné,“ řekl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Rusko je pro ČR nejvíc zásadní a urgentní hrozba, byť ne jediná, řekl Řehka. „Ta doba, kolik máme času na přípravu, se vyhnout problému, se postupně zkracuje,“ podotkl. Odhaduje, že na to, aby to Rusy lákalo, udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě vážné problémy, potřebují i méně než pět let.
Zabránit se tomu dá obranou a odstrašením, uvedl Řehka. To vyžaduje reálné kapacity a schopnosti a reálnou vůli je použít. „Nemyslím si, že Rusko úplně věří, že máme jako Evropa vůli a jednotu se mu stavět,“ řekl. K tomu, aby to Rusko pochopilo a začalo tomu věřit, podle něj v Evropě nyní směřují iniciativy například ve vztahu k Ukrajině.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
