Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval novým ruským velvyslancem ve Spojených státech diplomata Alexandra Darčijeva. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na příslušný dekret Kremlu.
To, že se Darčijev stane novým šéfem ruské diplomatické mise v USA, oznámila Moskva na konci února. V únoru na jednání amerických a ruských diplomatů Darčijev převzal od americké strany oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením.
Kariérní diplomat Darčijev působil v letech 2005 až 2010 na ruském velvyslanectví ve Washingtonu jako rada. Od října 2014 do ledna 2021 byl ruským velvyslancem v Kanadě, nyní vede severoamerický odbor na ruském ministerstvu zahraničí.
V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, trosky sestřeleného dronu poškodily střechu, výtahovou šachtu, technické zázemí a fasádu obytného domu. Šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov uvedl, že na místě vypukl požár. Poškozených je také osm aut a okna v okolních domech.
Volodymyr Zelenskyj informoval o zásahu hotelu v Kryvém Rihu na Telegramu. Zasáhla ho dle něj balistická střela Rusů. „Těsně před útokem se v hotelu ubytovali dobrovolníci jedné z humanitárních organizací - občané Ukrajiny, USA a Británie. Přežili, protože se stihli dostat dolů ze svých pokojů. Ale čtyři lidé bohužel zahynuli,“ uvedl na platformě Telegram.
„Nelze činit žádné pauzy v tlaku na Rusko, aby zastavilo tuto válku a teror proti životu,“ dodal Zelenskyj.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
