Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v únoru vyšplhal na nové rekordní maximum, překročil 55 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Po lednovém přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu je TurkStream jediným plynovodem vyvážejícím ruský plyn do Evropy, upozornila agentura Reuters.
Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jejichž schůzka v Bílém domě skončila fiaskem. Uvedla to premiérova mluvčí. Starmer podle ní zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny. Informoval o tom server BBC.
„Premiér se těší, že v neděli přivítá mezinárodní lídry, včetně prezidenta Zelenského," uvedla mluvčí. Starmer na neděli svolal summit o Ukrajině, kterého se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí, včetně Česka, Německa či Francie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Uvedl to americký prezident Donald Trump několik hodin po pátečním setkání se Zelenským v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany Spojených států. „Nebyl to člověk, který by chtěl uzavřít mír,“ prohlásil Trump. „Chce bojovat, bojovat, bojovat,“ dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
