Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Aktivisté ze spolku Kaputin dnes ráno na budově Ruského střediska vědy a kultury v Praze vyvěsili české vlajky a transparenty s nápisy „Russácké majetky zabavit, špionážní střediska zavřít!“ a křičeli „Sláva Ukrajině“ nebo „Jsme Češi a nikdy se nevzdáme“. Přelezli plot a na budovu vylezli po žebřících, které poté část z aktivistů odstranila do doby, než přijela policie. Policisté pak aktivisty odvezli na stanici k podání vysvětlení. Protestní akci spolek zorganizoval k dnešnímu třetímu výročí začátku války na Ukrajině.
Na Ukrajině byl mezitím vyhlášen letecký poplach, tentokrát kvůli tomu, že vzlétly ruské letouny MiG-31K vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal, uvedl portál a připomněl, že naposledy ukrajinské letectvo z tohoto důvodu vyhlásilo poplach před 27 dny, na konci ledna.
„Když je Rusko slabé, příroda ho nechrání před vnějším útokem,“ uvedl politický geograf Michael Romancov a připomněl různé historické nájezdy. Ale platí to i naopak: „Když je silné, nebrání mu v expanzi. Rusko nemá – a proto po nich touží – tzv. přirozené, přírodní hranice,“ řekl v Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
