Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.
Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.
Americký prezident Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, píší některá americká média po tiskové konferenci, při které šéf Bílého domu vyostřil svou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.
„Co se týče pana Trumpa, Rusko není zodpovědné za válku, která devastuje sousední zemi,“ komentuje slova amerického prezidenta deník The New York Times. „Místo toho naznačuje, že za ruskou invazi může Ukrajina. Poslouchat Trumpovy úterní výměny s reportéry o konfliktu znamenalo slyšet verzi reality, která by byla pro někoho na Ukrajině naprosto cizí,“ pokračuje list.
Trump při svém vystoupení na Floridě odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. „Dnes jsem slyšel 'No, hele, nebyli jsme pozvaní'. Jako, byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit... Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil.
Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to dnes podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky.
„Byl učiněn velmi, velmi důležitý krok k vytvoření podmínek k dosažení mírového urovnání,“ uvedl dnes Peskov. Rusko i Spojené státy podle něj projevily „náležitou politickou vůli“. „Nálada je věcná,“ poznamenal. Peskov podle listu Kommersant hovořil o prvním kroku také s ohledem na obnovení rusko-amerických vztahů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
