Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Mír skrze sílu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na svém profilu na sociální síti X. „Jsem v Kyjevě s jednoduchým poselstvím ukrajinskému lidu: Naše 100leté partnerství je příslibem, že jsme s vámi nejen dnes nebo zítra, ale po sto let - dlouho poté, co tato válka skončí a Ukrajina bude opět svobodná a prosperující,“ doplnil. Formule »mír skrze sílu« je základem současné ukrajinské diplomacie.
Británie tvrdí, že její stoletý závazek pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko", které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle místních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti ležící na severovýchodě centrální části země.
Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky. Už ve středu večer několik dronů zasáhlo hospodářství v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde poškodily i sklad s více než 2000 tunami kukuřice.
Britský premiér Keir Starmer má dnes dle britských médií v Kyjevě oznámit pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny ve výši 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun). Od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 000 ukrajinských vojáků také absolvovalo v Británii výcvik.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
