Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
O udělení azylu svrženému syrskému vůdci Bašárovi Asadovi a jeho rodině v Rusku rozhodl prezident Vladimir Putin. Novinářům to dnes podle státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí neuvedl žádné podrobnosti o místě pobytu svrženého diktátora a spojence Moskvy. Nechtěl ani říct, kdy se Putin s Asadem naposledy setkali, v oficiálním prezidentově kalendáři podle něj setkání s Asadem na programu není.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti.
Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.
„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.
Podívejte se na ruské ztráty od začátku války k dnešnímu dni dle ukrajinské armády.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
