Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.
„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.
V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
