Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil dvoudenní návštěvu Kazachstánu. Podle agentury Reuters jednal o prohloubení energetických a obchodních vztahů. Rusko a Kazachstán tvoří svazek vyžadovaný životem a hledící do budoucnosti, napsal Putin v textu pro deník Kazachstanskaja pravda. Reuters připomíná, že obě země mají úzké hospodářské a bezpečnostní vztahy, ale Astana usiluje rovněž o dobré vztahy se Západem.
Americkým zmocněncem pro válku na Ukrajině se v příští administrativě stane generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, uvedl dnes zvolený prezident Donald Trump. Rychlé ukončení války bylo jedním z jeho důležitých předvolebních slibů. Osmdesátiletý Kellogg, který v Bílém domě sloužil i za první Trumpovy administrativy a byl bezpečnostním poradcem viceprezidenta Mikea Pence, bude podle agentury Reuters zřejmě hrát ústřední roli ve snaze nově zvoleného prezidenta konflikt ukončit. Byl to právě on, kdo Trumpovi představil plán, jak dospět ke konci války.
„Řekneme Ukrajincům: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil Kellogg jednu jeho část letos v červnu. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti'.“
Vysoce postavení činitelé v Moskvě pochybují o tom, že by Severoatlantická aliance byla jednotná v případě aktivace článku o společné obraně, což zvyšuje riziko vojenské konfrontace s Ruskem, je přesvědčen šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl. V Berlíně dnes podle agentury Reuters také řekl, že Rusko masivně narušuje západní systémy satelitní navigace.
Posilování ruské armády znamená, že „přímá vojenská konfrontace s NATO se pro Kreml stává jednou z možných variant,“ uvedl dále Kahl na akci pořádané Německou společností pro zahraniční politiku (DGAP).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
