Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana zničila několik dronů, jejichž cílem byla ruská metropole, píše agentura Reuters. „Podle předběžných informací nejsou hlášené žádné škody ani oběti v místech, kam dopadly trosky,“ uvedl starosta. Moskva čelila opakovaně útokům dronů v posledních měsících. Ruské úřady dnes ráno také hlásily přerušení provozu na letištích Domodědovo a Žukovo, která se nacházejí v okolí Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval ministerstvo vnitra, aby zvýšilo úsilí při potlačování extremismu v zemi. Od zaměstnanců ministerstva vnitra očekává větší aktivitu při potlačování takzvaných extremistických tendencí v Rusku. Informuje o tom agentura Reuters.
Od chvíle, kdy prezident Putin v únoru 2022 rozpoutal válku proti Ukrajině, ruské úřady zahájily kampaň potlačování veškerého nesouhlasu i politické opozice. Prudce vzrostl počet uvěznění za špionáž, vlastizradu, sabotáž, extremismus nebo za prostou kritiku ruské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal v lednu slyšet, že válka proti Ukrajině umožnila „očistit“ Rusko od lidí, kteří „necítili sounáležitost s historií a kulturou“ země. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku září prohlásil, že „cenzura je oprávněná“ vzhledem k válečnému stavu, ve kterém se země nachází.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
