Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Bývalý prezident Donald Trump je po svém odchodu z Bílého domu v čilém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S šokujícími informacemi přišel ve své knize investigativní novinář Bob Woodward. Politici spolu podle knihy vedli až sedm telefonických hovorů, sahají až do doby po vpád Ruska na Ukrajinu. Podle knihy, která nese název „Válka“, také Trump pomohl Putinovi uprostřed pandemie covidu v roce 2020 poslat testovací sady. Celý článek čtěte ZDE.
Tři zraněné včetně dvanáctileté dívky si vyžádal ruský útok na civilní dům v Záporoží. Rusové útočili i v Chersonu.
💔 Russia attacked Zaporizhzhia, private house and production premises of enterprises were damaged. 3 people were injured, including 12-year-old girl.
— The Ukrainian Review (@UkrReview) October 12, 2024
🙏 Occupiers attacked Kherson, a fire started in a warehouse and a site for storing production waste.#RussiaisATerroistState❗️ pic.twitter.com/nyaIMVlGcW
Na sociálních sítích se objevilo video požáru skladu paliv v Luhanské oblasti.
1/2
— A.Doe 🇩🇪 🇺🇦 ❤️🔥 (@AndreasDoeh) October 12, 2024
🔥Im besetzten Rowenky in der Region Lugansk fing ein Öldepot Feuer – rosSMI
Es wird darauf hingewiesen, dass von den Besatzungsbehörden noch keine Kommentare vorliegen. pic.twitter.com/8iaZGdKbvY
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
