Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Vůle podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji je pořád silná u naprosté většiny evropských zemí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk premiér České republiky Petr Fiala (ODS).
„Je to věc, která by neměla být smetena pod stůl protože Ukrajina bojuje i za naši bezpečnost, to ruské ohrožení Evropy je prostě zjevné a musíme hleat všechny cesty, jak Ukrajině pomoci,“ upozornil Fiala.
„Muniční iniciativa běží opravdu výborně, velmi dobře. Dodávky na Ukrajinu jsou pravidelné. Splníme ten cíl, který jsme si dali, 500 000 kusů munice, ale ono toho bude vlastně mnohem víc díky některým dalším aktivitám. O tom nepochybně budu informovat veřejnost, až to bude možné. A ty země, které se do ní zapojily, tak poskytly svoje finanční prostředky. Někde to třeba trvalo déle, ale nakonec vlastně všechno funguje. Pokud jde o pokračování, tak myslím, že s vybranými zeměmi, které budou mít zájem pokračovat dál, tak ten projekt může úspěšně pokračovat a i má, protože ta munice je pořád potřeba,“ říkal Fiala.
Už mu řekly některé země, že chtějí pokračovat? „Ano, ale do podrobností v tuto chvíli nepůjdu. Ono těch projektů, které Evropa různým způsobem dělá, je víc,“ dodal Fiala.
Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.
Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy. Továrna se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, vzdálené asi tisíc kilometrů východně od Moskvy.
Satelitní snímky ukazují, že tovární areál Alabuga se rychle rozrostl. Nyní je to hlavní ruský závod na výrobu útočných dronů. Podle plánu jich má od roku 2025 vyrábět 6000 ročně.
Rusko během noci na dnešek zničilo 92 ukrajinských dronů nad sedmi regiony a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti. O náletu na Adygejsko se nezmínilo, upozornil list Kommersant.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
