Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská armáda oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení. Informoval o tom server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja.
O ruském dobytí východoukrajinského Vuhledaru dříve hovořily neoficiální zdroje. Kontrolu nad městem považují obě strany za důležitou vzhledem k tomu, že leží na vyvýšeném místě a na křižovatce východní a jižní fronty, což mu dodává na významu, pokud jde o zásobování obou armád, napsala agentura Reuters. Obsazení Vuhledaru podle ní může ruským invazním silám otevřít cestu k postupu na další místa.
Rekordních 461 ukrajinských dětí ze sociálně slabých rodin a dětských domovů mohou obdarovat dárci v letošním ročníku Vánoční dárek pro Ukrajinu. Do svého humanitárního projektu tyto děti, které se ocitly v obtížné životní situaci, vybrali pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Dárci si je mohou vybrat z on-line databáze a připravit jim dárky přímo na míru, balíčky musí doručit do zapojených charit do 15. listopadu, informoval dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Projekt má dlouhou tradici, letos jde o 16. ročník.
Děti pocházejí z ukrajinských měst Berežany, Bortnyky, Chmelnyckyj, Kolomyja, Lopatyn a Ternopil. „Děti pocházejí jak z místních komunit, tak z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Zastoupeny jsou děti zdravé, ale žijící v chudobě, i děti s vážnými zdravotními problémy nebo postižením, jako je autismus nebo mozková obrna,“ uvedl Navrátil.
Šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na platformě Telegram napsal, že ruské bezpilotní letouny zaútočily na Izmajilský okres, kde byla cílem Rusů přístavní a pohraniční infrastruktura. „Dva muži, řidiči nákladních automobilů, byli zraněni. Jeden z nich je občanem Turecka,“ uvedl Kiper.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
